O slibech a rozmazlování

19. 7. 2019 17:24
Rubrika: Nezařazené

Už týden funguju jako babička-taxikářka. Vozím Páťu na příměstský kemp do Háčka v Pardubicích. Dneska naposled... a musím říct, že mi to jeho štěbetání v autě bude chybět :-)

Předevčírem odpoledne bylo horko, a tak Páťa zaprosil: "Jéé, tady mají zmrzlinku! Já bych taky chtěl!" Zavrtěla jsem hlavou: "Nedojedls svačinu, tak žádná zmrzlina. Když ji zítra sníš celou, tak ti zmrzku koupím." 

Neprotestoval. 

Včera hlásil, sotva jsem pro něj přijela: "Snědl jsem všechno!" Chvilku mi trvalo, než mi došlo, proč to vlastně říká, ale pak jsem mu slíbila, že když je to tak, pro zmrzlinu se zastavíme. Spokojeně se nechal zakšírovat do autosedačky a vyrazili jsme. 

Ještě jsme ani nevyjeli z Pardubic, a už - utahaný ze sportovního tábora - spal :-) Před Heřmaňákem jsem na něj párkrát promluvila, jestli se probudí, ale kdepak! Ani to s ním nehnulo. Hmm, nebudu ho budit jen kvůli zmrzlině, byl by určitě protivnej... Vždyť přece o nic nejde.

Zastavila jsem před jejich domem. Okamžitě měl oči jako talíře, rozhlídl se kolem a bradička se mu roztřásla: "My jsme zapomněli na tu zmrzlinku!" "Nezapomněli, ale tys spinkal... Víš co? Já ti tady nechám penízky a půjdeš na zmrzlinu s maminkou, jo? Nebo se pro ni zastavíme zítra." Nic neřekl, ale zklamaně zavrtěl hlavou a na řasách se mu zaleskly tiché, ukřivděné slzičky.

Byla jsem za celý den v práci utahaná, nechtělo se mi vracet se do města. Podívala jsem se na hodinky - ani ne za půl hodiny jsem už měla sedět u farního účetnictví. Ach jo... kdyby se aspoň vztekal, to bych s ním byla hned hotová, ale takhle? :-) Vrátila jsem se za volant, nastartovala a mrkla na něj do zrcátka: "Tak dobře. Zajedeme pro ni, jo?" Oči se mu rozzářily, utřel si nos do rukávu a přikývl. "Slíbila jsem ti to, a sliby se mají co? - plnit," dodala jsem výchovně pro klid svědomí, které se ozvalo, že kluka zbytečně rozmazluju.

No a co. Jednou jsem babička, a k privilegiu babičky přece (přiměřené) rozmazlování patří :-))

Zobrazeno 1213×

Komentáře

IrenaT

Super:)!!!!!

inspra

:-)

deFlegmatique

Jel jsem zhruba před rokem vyzvednout našeho kralevice od dědy a babičky. Po cestě jsem míjel cukrárnu s točenou zmrzlinou a říkám si: "Dáme si s Jankem cestou zpět, bude mít radost." Na zpáteční cestě jsem zmrzlinu koupil a jeli jsme dál. Po asi deseti minutách se zezadu ozval pláč. On chudák při jízdě usnul a nedolízaná zmrzlina mu padla do klína. Takže jsme nakonec měli radost oba. :-)

Zobrazit 3 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio